život za mým oknem

toho muže seslal osud
měl právo mluvit
a nemusel se ptát
za rozbřesku bloudil městem
po západu hladil struny
a když všechno ztichlo
když jen zvuk nočního deště
nahlodával snění
tvořil poezii
nepsal, nezpíval
jen žil
a příběh jeho dnů
slýchavali všichni
kteří uměli na slouchat

za záclonou mého bytu
padal déšť
bezútěšně a hladce
a já jsem naslouchal

za záclonou mého bytu kdosi ožil
mlčel a naléhavě prožíval
osud jedné básně
z rádia hrál Johnny Cash
stíny vzrůstaly na zdi
a já měl strach
mrazilo mě
venku čekal život
a s ním můj básník

odhrnul jsem záclonu
a bloudil zrakem
po promáčené ulici
pára se zvedala z chodníků
a v ní nechtěně ukrytý
stál on
zmáčený a zamyšlený
vševědoucí a neznalý
pohlédl směrem ke mně
a beze slov
tiše zašeptal
pojď si pro mě
jsem prorok
jasnovidec
a trochu víc než bůh

vyběhl jsem za ním na ulici
tlumená hudba Johnny Cashe
byla stále slyšet z mého bytu
a já ho chytil a žil