úlomky šílenství

kluzká podlaha
a kolem se vlnil
jinej svět
ten svět byl v jeho hlavě
a hlava v dalším jiným světě
nepoznával nic
až na svůj
šílenej křik

všude kolem
jen
slizký obludy
se zlověstnejma
myšlenkama
ty jediný s nim mluvily
aspoň si myslel že mluví
jen klapali rtama
seschlejma na troud
a z pusy jim padaly
kousky jejich
zdechlejch duší

bílý vězení
ten největší hnus
kompletně
obarvenej
panenskou čistotou
všude
do posledního
výkřiku reality
jen nad ránem
a po setmění
rozbořil tenhle
monotón
odporně sladkej
kalíšek
plnej barevnejch
kapslí lásky
a doživotního
štěstí

těšil se na něj