Lepší časy

ztratili jsme hodně z našich nadějí
drápy zítřků nám zanechaly jizvy na duších
a v ospalém slunci, jeho rudých očích
zase hledáme ten pocit
známku života
znamení
těžko hledám slova
zvedá se mlha
jako vlna vdoru
jako poslední beznadějný úder srdce před smtí
jsem otrok svého superega
příliš inteligentní
s energií závodního hřebce
příliš skromný a mlčenlivý
převyšující boha
nicotný stejně jako falešná víra
a kapky dál drtí parapet
drtí mojí duši
a v jejich lesku hledám odpovědi
tíha smutku je nesnesitelná
víra v lepší časy
ještě nesnesitelnější

fejslift skutečnejch hodnot

její naleštěné louboutinky
drtily podvečerní ticho
z kanálů stoupala pára
a iluze holčiček
o kariéře modelky
byly drceny
tvrdými přírazy
ve smradlavých uličkách
města bohů

dnes to máte gratis
úšklíbla se
jednonohá prostitutka
a zákazník se rozplakal
vzpomněl si na svou matku

čas vířil tmou
touhy vířily tmou
a andělé s ženskou tváří
usínali na zastávce
vedle somráka

svět už není rájem
a život není sen
touhy spálila realita
naděje pohřbil systém
tyto slova
byla často slyšena
po setmění
z úst nepatřících nikomu

hustý vzduch
plnil všechny konzumním
feelingem

kupte si všechno
čím víc koupíte
tím víc si naserete do duše
to jest slogan
dnešní doby
prázdnotu zaplňte majetkem
duševní hodnoty spalte na popel

a v tašce prastaré báby
zfetované vlastní blbostí
a sebe hrály
ultramoderní hrnce

byla to temná
hořkosladká
melodie

davy tleskaly

Prefabrikovaná neutralizace

Neseni v rukách osudu
míjejí své životy
nechávají je plynout bez své přítomnosti
špiní je monotónem
ničí je ignorací
slunce v jejich očích
dávno vychladlo
barvy zšedivěly
emoce se staly plochými
touhy byly rozdrceny
televizním ideálem
ve vyhaslých očích
dobíhaly projekce přislíbených životů
vše se měnilo na popel
bílo-černý prášek pomalu
ucpával srdce
plíce a tepny
navních a otupělých organismů
prostupoval myslí
kůží i duší
až naplnil bytí
kýženým smířením
takto byli stvořeni
takto byli porozeni
do světa, kde přispůsobit se
znamená podlehnout
kde armáda nabízí větší bezpečí
než matčina náruč
kde peníze znamenají víc než život
a život míň než nic
polož se do rukou vlády
a zaplať si právo dýchat
obraz reality
byl zavřen do trezoru
a ty sníš
uměle držen ve světě
který je tvou novou realitou
není opravdový
není tvůj
ale i tak mu věříš
žiješ v něm
a jsi šťastný

Pohlceni životem

sevřeni dobou
sevřeni stereotypem
vystrašení
krvelační
stejně jako ten křídový obličej
který hltá lhostejnost doby
jako klauni s falešným smíchem na tváři
jako rozbité televize
a nesplacené hypotéky

sedíme v barech
možná jenom z povinnosti
pijeme, kouříme, fetujeme
život nám vložil do rukou
příliš mnoho možností

sny pomalu dohánějí realitu
ale nikdy se s ní neprotnou

nad dny sklenic
myslíme na lepší časy
na jejich příchody a odchody
protékající do smyček
které nám ti zlí
uvázali kolem krků

všichni jednou prozřeme
a bodavá bolest v srdcích
bude až příliš sladká
a všechno skončí
v našich vlastních rukou
v našich vlastních duších

nastane mír, klid a ticho
to nejkrásnější
nikdy neslyšené
ticho

vše se rozběhne
nazpět
od smrti ke zrození
a znovu ke svému konci

je čas se připravit