sevřeni dobou
sevřeni stereotypem
vystrašení
krvelační
stejně jako ten křídový obličej
který hltá lhostejnost doby
jako klauni s falešným smíchem na tváři
jako rozbité televize
a nesplacené hypotéky
sedíme v barech
možná jenom z povinnosti
pijeme, kouříme, fetujeme
život nám vložil do rukou
příliš mnoho možností
sny pomalu dohánějí realitu
ale nikdy se s ní neprotnou
nad dny sklenic
myslíme na lepší časy
na jejich příchody a odchody
protékající do smyček
které nám ti zlí
uvázali kolem krků
všichni jednou prozřeme
a bodavá bolest v srdcích
bude až příliš sladká
a všechno skončí
v našich vlastních rukou
v našich vlastních duších
nastane mír, klid a ticho
to nejkrásnější
nikdy neslyšené
ticho
vše se rozběhne
nazpět
od smrti ke zrození
a znovu ke svému konci
je čas se připravit
Žádné komentáře:
Okomentovat