oxymoron lásky

už jede!
a opravdu
ta troska s maskou
ježíše
sjížděla blátivými svahy
do města hříchů

zestárlé kurvy
a polonazí tranďáci
vykřikovali hrubozrné
a jadrné nadávky
na účet děvek
které kdysi
dávaly za 3,50

byla to jiná doba
s vůní
škvařeného masa
a slzami v zástěrách maminek
co zarputile
čelily náporům
touhy a nadržení
ve svých přírodních
a živelně pěstěných
klínech

gigantický falus
zářil jako maják
do všech koutů říše žen
a jeho strážce
přesněji strážkyně
kterou byla
bivaginální harpie
která svými křídly
vháněla blahorodý průvan
na kule trosečníků
kteří ztraceni v bouři
snů a obézních realit
hledali své kotviště
suše polykaly
stokrát
promrhané
zárodky antického života

město bohů
město bláznů
naše město

ten
co narušil
zdejší monotón
pokynul pravicí
směrem ke shluku
mořkých panen
uvízlých na mělčinách
pustého a obyčejného
ladně položivšího rybníku

tisíciletý rybník
prastará voda
semeniště čirého života
čisté krásy
lesklých ploutví
a živelného sexu s ploutvonožkyněmi

oxymoron lásky
vášně
poezie